... tají se nám dech. Zastavujeme u příjezdu do města Brixen, severovýchodně od italského Bolzana, tam, kde slyšíte spíše němčinu než italštinu. Díváme se na tu kamennou krásnu, která podpírá svahy zřejmě už několik desítek let a nikdy se neunaví. Ten pohled je více než inspirující a pramení z něho jasné ponaučení. Berme si inspiraci v historii a snažme se ji co nejvíce napodobit.
![17424](/file/17424/bolzano9.jpg)
Naši předkové byli chytří, se snahou podchytit sesouvající se svah využili oblastně dostupný přírodní materiál. Stavěli opěrky skládáním kamene nasucho. Tento postup má jeden háček a to ten, že je skladba zdí výškově omezená do maximálně 3 metrů. Zídky časem prorostly kořínky rostlin skalniček a keřů, což samo o sobě konstrukci krásně zpevňovalo. Náročnější stavby už vyžadovaly spojovací materiál. Kamenné zdi byly vyzdívané maltou, následně třeba i pečlivě spárované.
![17421](/file/17421/01.jpg)
SLUHOVÉ SVAHŮ DNES
Efektním prvkem v zahradách jsou dnes využívané gabiony, které částečně původní skladbu kamenných zdí simulují. Vypadají krásné, avšak mají velkou, a to dost podstatnou nevýhodu ve statické stabilitě a únosnosti. Pod vlivem zatížení často vídáváme vyboulené i nízké zídky, které dosahují sotva 0,5 metru výšky.
Vraťme se tedy na začátek. Ideální zadání by bylo:
Chci zeď, která bude:
- vypadat pěkně
- tvarově i povrchově přirozeně
- z přírodních materiálů
- nechci betonovat základy
- chci skládat bez malty a spárování
- chci stabilitu
- chci neomezenou výšku
- chci rychlou stavbu
![17425](/file/17425/088.jpg)
Zadání by v podstatě splňovaly původní kamenné zdi, bohužel jsou výškově omezené. Naskýtá se otázka – “Lze takovéto zadání uspokojit?“
Zahradní zdi Stavoblock výše uvedené požadavky umožňují. Tolik potřebnou stabilitu zajišťují spojky, které se mezi pohledové prvky vkládají a zabraňují pohybu zdi. Žádná betonáž, armování ani umělé materiály. Systém rozvinul původní potenciál kamenných staveb a zaměřil se na vyřešení nedostatků. To potvrzuje i fakt, že není vyjimkou ani opěrná zeď vysoká až 5 metrů.
Autor: Šárka