Snaha výrobců, prodejců i některých odborníků udělala z polystyrenu téměř synonymum tepelné izolace. Reklamy a články vyzdvihují jeho masové využití, zatímco drobný údaj na štítku, že jde o materiál s nejvyšší třídou požární nebezpečnosti (E), často zůstává bez povšimnutí.
Masové používání polystyrenu zbavilo stavebnictví poctivého řemesla a citlivého přístupu k detailu
Co riskujete, pokud zvolíte fasádu z polystryenu?
Volba fasády z polystyrenu se může na první pohled jevit jako ekonomické a jednoduché řešení. Za nízkou cenou se však často skrývají kompromisy, které mohou mít vliv na kvalitu, funkčnost i dlouhodobou hodnotu celé stavby. Z krátkodobého hlediska může polystyren působit výhodně, z dlouhodobého ale přináší otázku: Opravdu je to řešení, na které se lze spolehnout?
- Krátká životnost (cca 10–15 let)
Časem se trhá, ztrácí pevnost a bez pravidelných oprav se může stát nefunkčním. - Zhoršování vzhledu
Polystyrenové fasády mohou časem změnit barvu (šednutí) a praskat, čímž snižují estetickou hodnotu stavby. Nad okny i v ploše se objevují nevzhledné černé fleky. - Neprodyšná skladba
Polystyrenový obal vytváří neprodyšný štít: v létě podporuje přehřívání domu a v zimě vede ke kondenzaci par ve zdivu. (V létě může dosahovat teplota na exponované jižní straně fasády až 70°C). - Zdravotní rizika v interiéru
Nedostatečné větrání zatepleného obvodového pláště může způsobit nadměrnou vlhkost, která vede ke vzniku plísní; ty mohou vyvolávat alergie, astma a jiné respirační obtíže. - Riziko plísní
Uzavřená vrstva polystyrenu zadržuje vlhkost, což vytváří ideální prostředí pro rozvoj plísní a hub ve stěnách. - Investice bez návratnosti
Omezená životnost a riziko degradačních změn mohou snižovat dlouhodobou atraktivitu a hodnotu nemovitosti. - Vysoké požární riziko (třída hořlavosti E)
Polystyren je hořlavý a při hoření se z něj uvolňují toxické plyny; pro zvýšení požární bezpečnosti je nutné instalovat zvláštní protipožární opatření. - Ekologické dopady
Polystyren se vyrábí z fosilních surovin, v přírodě se nerozkládá a je obtížně recyklovatelný. Při rozpadu vznikají drobné plastové částice (mikroplasty), které mohou vstupovat do prostředí.
Domy obalujeme neprodyšným plastem jen proto, že je levný a snadno se lepí
Zdravotní problémy spojené s vlhkým vnitřním prostředím
Vlhké a plesnivé zdivo představuje vážné zdravotní riziko, zejména při dlouhodobém pobytu v takovém prostředí. Plísně uvolňují do ovzduší spory a toxiny, které mohou vyvolávat alergie, astma, chronický kašel, bolesti hlavy a záněty dýchacích cest. U citlivějších osob, dětí či starších lidí mohou vést až k poruchám imunity, kožním onemocněním a zhoršení revmatických či neurologických potíží. Dlouhodobá vlhkost zároveň podporuje množení roztočů a bakterií, což dále zhoršuje kvalitu vnitřního ovzduší a může přispívat ke vzniku únavy, podrážděnosti nebo problémů se soustředěním. Zdravé bydlení proto vždy začíná u suchých, prodyšných stěn bez plísní.
Skryté plísně mohou růst za nábytkem, pod podlahou, pod tapetami či v konstrukcích stěn, kde dlouhodobě uniká vlhkost. Tyto kolonie mohou uvolňovat mikroskopické spory a mykotoxiny i v množství, které nejsou běžně cítit, ale přesto působí na organismus. Dlouhodobé vystavení těmto toxinům může vést až k chronické únavě, poruchám spánku, zamlženému myšlení („brain fog“), hormonálním výkyvům, nebo dokonce neurotoxickým a autoimunitním reakcím. Proto se při podezření na vlhkost nebo zatuchlý zápach doporučuje nechat odborně prověřit stav konstrukcí a zajistit dostatečné odvětrání či sanaci.
Jak se zbavit plísně v bytě?
Obáváte se, že jakmile zdivo napadne vlhkost a plíseň, už se jí nikdy nezbavíte?
"Před rokem jste mi aplikovali Vaši metodu odvětrané fasády. Mám starý dům z pískovce, který dlouhá léta vlhkost jenom nasával. 90cm tlusté zdi byly k nevysušení a teplo z místností mizelo jakobych netopil. V přízemí domu se v jedné místnosti tvořila neustále plíseň. Ačkoliv jsme s ní bojovali jak chemicky, tak i mechanicky, tak mi to připadalo jako boj s větrnými mlýny. Mám obrovskou radost z toho, že jsem si vybral zrovna odvětranou fasádu, protože plíseň mi zcela vymizela a místnost není po plísni cítit. A to vše za jednu jedinou topnou sezónu. Známý, který zateplil barák polystyrenem měl podobné potíže s plísní a doteď se jí nezbavil. Nezanedbatelnou částkou je úspora za topení. Ročně jsem v průměru protopil 3000 kubíků plynu. Po zateplení to bylo jenom 1700. A to byla celkem tuhá zima!"
Belánovi, Lázně Toušeň
Citlivě provedená rekonstrukce proměnila dům manželů Belánových k nepoznání a to nejen díky nové fasádě
Požírač fasády
Larvy potemníka moučného dokážou konzumovat polystyren i včetně toxického retardantu hoření hexabromcyklododekanu, který se v polystyrenu používá. Výzkumy prokázaly, že při dietě tvořené výhradně polystyrenem však tyto larvy hubnou a zkracuje se jim život. Laboratorní pokusy udávají, že přibližně stovka larev může za jeden den zkonzumovat kolem 35 mg polystyrenu. Schopnost larev však v praxi neřeší problém znečištění plasty.
Larvy si s požíráním polystyrenu bez problémů poradí
Černé skvrny na fasádě?
Černé skvrny nad okny, často viditelné na fasádách zateplených polystyrenem, nejsou způsobeny kouřem, ale kombinací vlhkosti, tepelných mostů a usazování prachu. Nad okenními překlady dochází k únikům tepla a ke kondenzaci vlhkosti na chladnějším povrchu fasády. Neprodyšný povrch polystyrenu nedokáže vlhkost odvést, a ta se spolu s prachem a nečistotami z ovzduší usazuje do tmavých skvrn. Tento efekt umocňuje i elektrostatický náboj omítky, který přitahuje jemné částice. Výsledkem je nerovnoměrné znečištění a ztráta estetického vzhledu již po několika letech od realizace.
Černé skvrny nad okny jsou důsledek neprodyšné skladby
Paradox dnešního stavebnictví
V bytových domech je podle požárních norem nutné používat materiály s nehořlavou konstrukcí (třída reakce na oheň A1 nebo A2). Polystyren však spadá do třídy E – tedy vysoce hořlavý materiál, který při hoření uvolňuje hustý černý kouř a toxické plyny, zejména styren a oxid uhelnatý. V případě požáru se taví, rychle šíří plamen a uvolňuje toxické zplodiny, které mohou být pro obyvatele smrtelně nebezpečné.
Bytový dům v Litomyšli je sice novostavbou, ale už po pár letech od dokončení nepůsobí jako nový.
Proč se tedy přesto používá?
Hlavním důvodem je nízká cena, snadná dostupnost a jednoduchá montáž. V praxi se často uplatňuje výjimka: polystyren se kombinuje s nehořlavými přerušovacími pásy z minerální vlny kolem oken, u stropů nebo po obvodě fasády. Ty mají zpomalit šíření ohně, ale problém bezpečnosti a toxicity nevyřeší. V moderních přístupech se proto stále častěji prosazují nehořlavé systémy, jako jsou provětrávané fasády s nehořlavými fasádními obklady (např. z betonu), které splňují nejvyšší požární nároky a zároveň zaručují dlouhou životnost a estetickou hodnotu stavby.
Volbou polystyrenu sice na první pohled ušetříte, ale v dlouhodobém horizontu tratíte na opravách, energiích i hodnotě domu. Nevyplatí se šetřit na kvalitě – ať už u potravin, nebo u stavebních materiálů. To, čím obklopujeme své tělo i domov, má přímý dopad na naše zdraví, pohodu a kvalitu života.
