Roste zájem o zateplení fasád v souvislosti s dotacemi NZÚ?
Ano, zaznamenali jsme znatelný nárůst zájmu, zvláště po změnách v programu začátkem letošního roku. Na druhou stranu, zákazníci si často nejsou jisti, jak konkrétně postupovat, a nová pravidla nejsou pro běžného člověka snadno srozumitelná.
V roce 2024 bylo podáno bezmála 189 500 žádostí o dotace
Vědí lidé, co jim program Nová zelená úsporám skutečně nabízí?
Většina ví, že může čerpat finanční podporu. Ale detailům, technickým podmínkám a administrativě mnozí nevěnují pozornost. Prostě nemají kapacitu nebo chuť se tím podrobně zabývat.
Žijeme v klimatickém pásmu, kde je zcela běžné obvodové zdi domu zateplovat kvůli tepelným ztrátám. Proč tedy nevyužít příležitosti, když stát tuto úpravu navíc finančně podporuje?
Zateplení dává smysl, ale měli bychom věci posuzovat v souvislostech. Dříve se tloušťka izolace navrhovala individuálně – na základě výpočtu součinitele prostupu tepla „U“ nebo návrhových tepelných ztrát, a to vždy s ohledem na konkrétní materiál a skladbu fasády. Dnes však program Nová zelená úsporám (NZÚ) stanovuje plošný požadavek na 20 cm izolace, bez ohledu na typ zdiva nebo technický kontext. Takový přístup považuji za neflexibilní až nesmyslný.
Vidíte v tom i jiné souvislosti?
Ano. Například dříve existoval katalog certifikovaných dodavatelů, kde měly firmy své identifikační SVT kódy. Ten byl ale koncem roku 2024 zrušen. Zákazník si sice může vybrat libovolného dodavatele, ale na stránkách NZÚ zůstal pouze katalog kontaktních zateplovacích systémů (ETICS). Má to za následek, že mnozí lidé získají pocit, že jiná řešení nejsou podporovaná.
Od roku 2018 umožňuje program NZÚ čerpat dotaci i na projekty realizované svépomocí
S jakými programy NZÚ se ve vaší praxi setkáváte nejčastěji?
Když byl program NZÚ Light nově spuštěn a určen výhradně pro seniory, mnozí starší lidé začali davově poptávat úpravy svých domovů. Podpora se tehdy vztahovala na běžné metry zateplení, a to pouze u spodních částí domu s izolací o tloušťce 15 cm. Z hlediska estetické obnovy však takové zásahy větší přínos nepřinesly. Cílem Státního fondu ale bylo rozhýbat i úspory starších obyvatel, které často ležely léta „pod polštářem“.
Dnes je NZÚ Light otevřen pro běžné domácnosti, které chtějí realizovat dílčí opatření. Nejčastěji jde o zateplení fasády s podporou 700 Kč/m². Setkáváme se také s i projekty v programu Oprav dům po babičce, které zahrnují komplexní úsporná opatření. V takových případech však už ekonomická návratnost není tak jednoznačná. Na rozdíl od toho u bytových domů se komplexní rekonstrukce energetických systémů zpravidla vyplácí a má prokazatelný efekt.
„S dotacemi je to jako s jablky – chcete pět, ale donutí vás koupit jich sedm, aby vám tři vrátili,“ říká Ing. Zdeněk Křivinka.
Vyplatí se do zateplení investovat?
Z pohledu čísel ano. Jde o jednoduchou matematiku. Chcete si koupit pět jablek. Pět je pro Vás optimum a víc NEPOTŘEBUJETE. Instituce ale nabízí, že Vám dá zpět tři jablka, pokud si jich místo pěti koupíte sedm. Z našich výpočtů činí návratná část dotace 21-38% z investované částky.
Prvoplánově to vypadá lákavě. Jsou tu však další ALE.
Otázkou zůstává, zda dává smysl aplikovat 20 cm izolace za každou cenu. To může znamenat komplikace a další skryté finanční náklady, jako např. hluboké ostění oken s nižší světelností do interiéru, prodloužené parapety a ostění, nedostatečný přesah střechy, nutnost prodlužování svodů a v konečném výsledku změna vzhledu domu.
Fasádní systém Stavoblock umožňuje na zateplení čerpat dotace NZÚ
A co starosti se zařizováním projektové dokumentace?
U programu NZÚ Light není projektová dokumentace vyžadována – postačí pouze fotodokumentace stavu před a po realizaci. U programů jako Oprav dům po babičce nebo u projektů bytových domů je však zpracování projektové dokumentace povinné. V takových případech pro vás zajistíme kompletní dokumentaci včetně všech náležitostí prostřednictvím našeho zkušeného odborníka. Máme v této oblasti mnohaleté zkušenosti. Navíc až 50 000 Kč z těchto nákladů může být hrazeno formou dotace.
Jak lidé reagují, když se podrobně seznámí s podmínkami programu NZÚ?
Reakce jsou různé. Někdo akceptuje podmínky a nechá se zlákat tím "šestým jablkem zdarma", jak říkám. Když ale lidé zjistí, že musí na svůj dům bez ohledu na jeho konstrukci dát 20 cm izolace, často zájem opadne — a nelze se jim divit. Takto silná vrstva není zdaleka vždy technicky ani esteticky vhodná.
Navíc je zřejmé, že Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) výrazně zvýhodňuje syntetické termoplasty – konkrétně polystyren, který se ve formě silné vrstvy lepí na domy. Což zásadním způsobem negativně ovlivňuje nejen ekologii ale také architektonický charakter nejen jednotlivých domů, ale i celých ulic a obcí.
Zateplení fasády má významný přínos nejen v zimě, v parném létě nahradí klimatizaci a interiér ochladí
Zmínil jste, že SFŽP ČR očividně upřednostňuje polystyrenové kontaktní zateplovací systémy, což potvrzuje i aktuální podoba katalogu výrobců. Jaké jsou podle vás environmentální dopady používání polystyrenu ve fasádních systémech?
Tohle téma je poměrně komplexní, ale stručně: Polystyrenové desky (EPS/XPS) jsou lehké, snadno se s nimi manipuluje a jejich montáž zvládne i laik bez větších řemeslných zkušeností. Navíc patří k cenově nejdostupnějším izolačním materiálům na trhu.
Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že polystyren je syntetický materiál vyrobený z ropy. Jeho výroba je energeticky náročná a zatěžuje životní prostředí emisemi skleníkových plynů. Jako plast je prakticky nerozložitelný, což z něj činí dlouhodobou ekologickou zátěž.
Z pohledu stavební fyziky má polystyren velmi nízkou paropropustnost. U takto realizovaných fasád dochází zpravidla ke kondenzaci vlhkosti uvnitř konstrukce, což zvyšuje riziko vzniku plísní v interiéru. Navíc při stárnutí, mechanickém poškození nebo dlouhodobém vystavení slunci se z materiálu uvolňují mikroplasty, které jsou zdraví škodlivé a přispívají ke kontaminaci životního prostředí.
Děkuji za přehledné vysvětlení – je dobré vidět různé úhly pohledu, ať si každý udělá vlastní názor. Má podle Vás zateplení fasády smysl i v letních měsících, nebo se úspory týkají výhradně zimního období?
Instalace tepelněizolačních fasád rozhodně není přínosná jen v zimě. Kromě výrazného snížení tepelných ztrát a nákladů na vytápění má i méně známý, ale neméně důležitý efekt v létě – pomáhá udržet stabilní vnitřní teplotu a omezuje přehřívání interiéru. Zateplená fasáda totiž zpomaluje prostup tepla z venkovního prostředí do konstrukce, čímž interiér zůstává v horkých dnech déle chladný a obyvatelný. Zároveň chrání i samotnou konstrukci domu – nosné zdivo není vystaveno tak vysokým teplotním výkyvům, což prodlužuje jeho životnost a snižuje riziko vzniku trhlin, degradace materiálů nebo poruch způsobených opakovaným rozpínáním a smršťováním.
Zateplení fasády tedy přináší komplexní výhody po celý rok – v zimě snižuje náklady na vytápění, v létě na chlazení, a zároveň prodlužuje životnost stavebních konstrukcí.
